Human-Animal Studies
Human-Animal Studies (též Animal Studies nebo Antrozoologie) je relativně nový, ale rychle se rozvíjející interdisciplinární obor, který zkoumá mnohorozměrný komplex vztahů mezi lidmi a ostatními zvířaty ze společensko-vědní perspektivy. Zahrnuje práce z oblasti sociologie, psychologie, antropologie, politologie, historie, filozofie a dalších humanitních oborů, přičemž využívá i poznatky z přírodovědných oborů (především z etologie).
Na konci dvacátého století se lidsko-zvířecí vztah stal v sociologii stále oblíbenějším ohniskem zájmu, což dokládá velký počet článků s touto tematikou objevujících se v zavedených a uznávaných časopisech (Sociological Forum, Journal of Contemporary Ethnography, Sociological Quarterly, American Behavioral Scientist) a množství periodik, která této oblasti věnovala celá speciální vydání (Journal of Social Issues, Qualitative Sociology, Social Research, International Journal of Sociology and Social Policy, Qualitative Sociology Review). Úspěšně se však etablovaly i společenskovědní časopisy, které jsou zaměřené výhradně na oblast Human-Animal Studies. Jsou jimi Anthrozoöz: A Multidisciplinary Journal of The Interactions of People & Animals (založeno r. 1987), Society & Animals: Journal of Human-Animal Studies (1993), Journal for Critical Animal Studies (2003) a Humanimalia: A Journal of Human/Animal Interface Studies (2009).
Zvýšený zájem o oblast lidsko-zvířecí dimenze podpořil i nárůst výzkumných institucí a dalších organizačních struktur. V roce 1991 zahájila svou činnost organizace International Society for Anthrozoology, která si dala za cíl podporovat vědecký a akademický výzkum lidsko-zvířecích interakcí. Jejím oficiálním časopisem se stal již zmiňovaný Anthrozoöz, který začal vycházet o čtyři roky dříve. Specifikem této organizace je zejména to, že se zaměřuje na mikrosociální úroveň mezidruhové interakce, je svým charakterem popisná, snaží se být hodnotově neutrální a více než ostatní organizace zahrnuje i obory vně společenských věd – etologii, medicínu, veterinární medicínu apod.
Další významnou organizací je Society & Animals Forum (dříve Psychologist for the Ethical Treatment of Animals), která v roce 1993 začala vydávat Society & Animals Journal, jenž vychází dodnes a patří mezi nejuznávanější periodika této disciplíny. Články v něm publikují především sociologové, antropologové, psychologové, historici, kriminologové a další odborníci z oblasti sociálních věd. Tematicky zahrnuje širokou škálu oblastí, ve kterých zvířata figurují v lidské společnosti (historický vývoj lidsko-zvířecích vztahů, analýza sociálních hnutí za práva zvířat, osobní vztahy lidí se zvířaty, výzkumy veřejného mínění týkající se zacházení se zvířaty, trestné činy páchané na zvířatech a mnoho dalších), a kromě neutrálních popisných analýz zahrnuje též kritickou reflexi a praktická doporučení.
V roce 2005 se tato organizace spojila s Institute for Animals and Society a založila společný projekt The Animals and Society Institute s cílem posílit efektivitu výzkumné práce. Tato nezisková výzkumná organizace si klade za cíl zlepšit status zvířat ve veřejné sféře a podpořit studium lidsko-zvířecích vztahů.
Další je organizace Institute for Critical Animal Studies, jež vznikla v roce 2001 a od ostatních se liší tím, že postavení zvířat ve společnosti reflektuje výhradně optikou kritické teorie (původně nesla název Center on Animal Liberation Affairs). Jejím deklarovaným cílem
je identifi kovat zneužívání zvířat ve společnosti a iniciovat akademickou a společenskou změnu směrem k jeho ukončení. Od roku 2003 publikuje časopis Journal for Critical Animal Studies, ve kterém je kritizováno jak zneužívání zvířat, tak „mainstremová zvířecí studia“, která podle nich obhajují status quo a vyhýbají se kontroverzním tématům. Situaci zneužívání zvířat dávají do souvislosti s obecnější problematikou společenského útlaku. Ideologii speciesismu (druhové nadřazenosti) spojují se sexismem, rasismem a dalšími ideologiemi, které jsou podle nich součástí širšího globálního systému dominance.
Za velice významný krok k akceptaci této výzkumné oblasti je považováno založení sekce Animals and Society v rámci American Sociological Association v roce 2002. Jak poznamenává americký sociolog Colin Jerolmack, uznání této sekce „dokládá, že si tento nově vznikající obor upevňuje pozici na akademické půdě“. Obdobně se v roce 2006 v rámci British Sociological Association zformovala Animal/Human Studies Group.
Institucionalizace oboru je patrná též na půdách univerzit, v jejichž rámci vznikají výzkumná centra zaměřená na oblast Human-Animal Studies. V USA to je např. Animal Studies při Michigan State University, Center to Study Human Animal Relationships and Environments v rámci University of Minnesota, v Austrálii The Animals and Society (Australia) Study Group na The University of Western Australia, na Novém Zélandu New Zealand Centre for Human-Animal Studies v rámci University of Canterbury, ve Finsku Human-animal studies research network of Finland, ve Švédsku The HumAnimal group při Uppsala Universitet a další. Velkou rychlostí roste i počet nabízených kurzů, postgraduálních specializací a pořádaných konferencí v tomto oboru. Aktivity v rámci tohoto tématu se plodně rozvíjí rovněž na sociálních sítích, kde se zájemci mohou připojit k specializovaným mailing-listům či skupinám a spolupracovat s kolegy na celém světě.
Jak je zřejmé, v zahraniční sociologii se tento obor již úspěšně etabloval, a jistě by bylo nanejvýš vhodné, aby tento trend následovala i česká sociologie. Jak již bylo naznačeno, obor Human-Animal Studies má potenciál obohatit společenské vědy o dlouho ignorovanou dimenzi, o nové metody a teorie. Sociologové mohou zkoumat mnohotvárnou, ambivalentní a proměnlivou povahu vzájemných lidsko-zvířecích vztahů a další souvislosti, které se k těmto vztahům váží. Jsme svědky kontinuálního posunu ve společenském diskursu, zpřísňuje se evropská i světová legislativa týkající se zvířat, vznikají stále nové skupiny v hnutí za práva zvířat, jež artikulují své zájmy a postupně se globalizují.
Sociologie by měla reflektovat významy, které zvířata pro dnešního člověka mají, odhalovat vznikající konflikty hodnot a pokud možno i kritickým způsobem zhodnotit stávající situaci. Dalším a možná ještě důležitějším úkolem tohoto nového oboru proto je „narušení maskulinního, pozitivistického, strukturalistického, redukcionistického pohledu na přírodní svět a na místo člověka v něm“. Podobně jako obor Gender Studies kriticky refl ektuje stereotypní představy o postavení muže a ženy ve společnosti a snaží se překonat „androcentrický“ přístup, obor Human-Animal Studies může přispět k reflexi
a kritice dosavadního výhradně „antropocentrického“ pohledu. Skrze prozkoumávání mezidruhové dimenze a vztahování se k mimolidským tvorům můžeme lépe porozumět i tomu, co to znamená být člověkem.
Tento text využíváme s povolením vydavatele i autorky, jedná se o ukázku z knihy:
Tereza Vandrovcová, Zvíře jako pokusný objekt: sociologická reflexe. Praha: Triton, 2011, s. 33-37.